...místo úvodu (úryvek z knihy)


Zahradní architekt a zahradník jsou stavitelé toho, čemu se běžně říká „zeleň“. Rozdíl mezi nimi je v tom, že první se spíš vznáší v oblacích a druhý je naopak nohama připoután k zemi. Pokud zahradník vzhlédne, tak jenom proto, aby zjistil, jaké se na něj chystá počasí. Vzájemně jsou ale propojeni, protože mají jedno společné. Oba musejí vnímat dynamiku přírodních procesů, dokonale znát rostliny, které používají, a milovat všechny krásy i ústrky, jež jsou s tím spojeny. U zahradníka by to mělo vycházet z podstaty profese, ale když to neudělá ve svých myšlenkách zahradní architekt, jeho tvorba ztratí pevnost a výtvarný názor se mu rozpadne. Ideální je vzájemná spolupráce – pohybují se totiž ve stejném pracovním prostředí, kde je neoddiskutovatelně vlhko, mokro, podmáčeno, déšť, liják, průtrž mračen, inženýrské sítě, kroupy, slunce, sucho, stavební stroje, úpal, polostín, stín, vítr, průvan, mrazové kotliny, exhalace, zplodiny, chemické látky a taky zedníci, dlaždiči, betonáři a spousta mechanismů pojíždějících po ploše. To všechno je nutné poznat, identifikovat a přizpůsobit tomu každý krok, aby se podařilo stvořit a udržet ten vyvážený ohraničený malý živý svět zvaný zahrada. 

Komentáře

Oblíbené příspěvky